Levnou energii z obnovitelných zdrojů může nyní využívat opravdu každý
Fotovoltaika a připojení do distribuční sítě
Zájem o fotovoltaiku a obnovitelné zdroje v Česku je velmi vysoký. Potvrzuje to ministerstvo životního prostředí, které uvedlo, že průměrně přijme 6500 žádostí o dotace na fotovoltaické elektrárny a 1300 na tepelná čerpadla za měsíc. Ani v následujících letech se neočekává, že by poptávka klesala.
Nárůst fotovoltaických elektráren poukázal na jeden problém, a tím je nedostatečná síla tuzemské distribuční sítě. Její posílení a rozvoj byly léta ignorovány a nyní se zanedbané investice projevují naplno. René Milota, jednatel naší společnosti, se k problematice vyjadřoval na nedávné odborné konferenci pořádané Solární asociací. Níže přinášíme shrnutí jeho pohledu na danou problematiku.
Jaké jsou zkušenosti dodavatelské a instalační společnosti s připojením fotovoltaických elektráren do distribuce?
Pokud to shrnu celkově, tak problém s nedostatečnou kapacitou sítě týká okolo 5 % zájemců, ale jak se budou žádosti navyšovat, a letošní data ukazují, že pokles ani stagnaci očekávat nelze, tak se to procento bude navyšovat.
Když se ale na to podíváme detailněji po jednotlivých distributorech, tak situace už je jiná. Mezi ty největší patří EG.D, PRE a ČEZ. Asi nejkomplikovanější situace je právě u EG.D. Cca 30 % žádostí o připojení s rezervovaným výkonem je zamítnuto. Týká se to zejména jižní Moravy. U ČEZ je situace výrazně lepší. Nejenže mají rychlejší komunikaci, ale jen desetina žádostí obdrží smlouvu o smlouvě budoucí, tedy nejsou připojeni hned s rezervovaným výkonem nýbrž v zjednodušeném připojení, ale v momentě posílení kapacity jim rezervovaný výkon bude nabídnut. PRE pak je momentálně úplně bez problémů.
Ještě podotknu, že i když zákazník nemá rezervovaný výkon, i tak přesto je pro něj fotovoltaika smysluplnější než (drahá a neekologická) fosilní paliva. Výroba energie pomocí solárů dává velký smysl a přináší značné úspory pro domácnost či firmu.
Jak probíhá komunikace se zákazníkem, pro kterého připojení řeší realizační firmy? Jak reagují na to, když PDS (provozovatel distribuční soustavy) je připojí pouze bez přetoků?
Aby reakce zákazníka byla bez překvapení či zklamání, je nutná průběžná, nebo lépe včasná komunikace. Seriózní dodavatel už v úvodní fázi, kdy dělá studii připojitelnosti, zjistí, jaké jsou možnosti v dané lokalitě a u daného distributora. A na to namodeluje projekt. My samozřejmě z praxe víme, kde jsou problematické lokality a kde naopak problémy nebývají. Například u EG.D trvá vyjádření k termínu výměny elektroměru 2 až 4 měsíce, což je opravdu dlouho. Tam už je nervozita klienta pochopitelná. Co se týká připojení bez přetoků, respektive ve zjednodušeném režimu, tak u EG.D evidujeme za poslední 4 měsíce cca 30 takových smluv.
Proto je nutné, a to bych rád zdůraznil, o možných termínech klienta informovat už v té úvodní fázi. Právě ta otevřená komunikace pomáhá edukovat trh a zabraňuje negativizaci dodavatelských a instalačních firem, byť ony nejsou původcem problému s distribuční soustavou.
Co vnímáte jako největší úskalí?
Celá tato problematika souvisí s nedostatečným rozvojem distribuční sítě. Sice se pracuje na jejím posílení, ale zájem o fotovoltaiku je výrazně vyšší než rozvoj posílení sítě. Rozevírají se nám tady nůžky mezi poptávkou a fyzickými možnostmi v daných lokalitách. To úskalí může být právě v tom, že zájemce si někde přečte, že právě v jeho lokalitě není možné fotovoltaiku připojit do distribuční sítě a ztratí o řešení zájem. Tedy ustoupí od záměru vybudovat vlastní fotovoltaickou elektrárnu a začít šetřit na energiích. Místo toho setrvá u drahých fosilních paliv. Jenže ta řešení tady jsou, chybí ale větší edukace zasažené veřejnosti. Komplikovaná situace je jen v některých regionech, jiné jsou bezproblémové, například oblasti s distribucí od PRE.
O problémech s připojením k distribuci se už nějaký čas mluví. Vidíte v návaznosti na ni nějaké zlepšení?
Na straně distributorů určitě vnímám, že se rozhodli pro navýšení investic do rozvoje distribuční sítě, zde bych konkrétně zmínil například ČEZ. Je to jistě pozitivní krok, ale mělo k němu dojít už před minimálně pěti lety. Teď je to v podstatě o tom, že někdo na koloběžce se snaží dohonit rozjeté pendolino. A to se ještě naplno nerozjely žádosti o instalace fotovoltaik mezi 10 až 50 kWp výkonu. Je tady celá oblast zatím teoretických zájemců, jako jsou bytové a panelové domy, ale třeba i obchodní centra, hypermarkety. Uspokojení jejich žádostí bude klást na distribuční sítě další požadavky.
Je něco, co mohou instalační firmy udělat pro urychlení procesu?
Ono to není ani tak o urychlení procesu jako o správném postupu. Už v počáteční fázi přípravy fotovoltaické elektrárny a jejího projektu je třeba zjistit možnosti připojení k PDS v dané lokalitě, jaká je kapacita sítě, zda je plánováno její rozšíření atd. A vše odkomunikovat klientovi. Pokud ví, jaké možnosti má a co je v rámci jeho domu možné, tak se problémy nevyskytnou.
Určitě bych také zmínil to, že nám, jako realizačním firmám, by pomohlo, kdybychom celý proces mohly realizovat on-line, a to zejména SoP a PPP. ČEZ už od 1. červa bude mít možnost komplet podat žádosti on-line, což velmi oceňujeme. Víme také že i EG.D má už část procesů online a připravují další zrychlení a vylepšení.
Máte tedy nějaké návrhy na řešení?
Nedostatek kapacity distribuční sítě musí řešit zejména distributoři. My, jako realizační a instalační firmy můžeme ve spolupráci s profesními sdruženími a asociacemi edukovat trh a vzdělávat zájemce v možnostech, jaké jsou v případě, že není v jejich lokalitě dostatečná kapacita. A vést konstruktivní dialog s distributory o možnostech připojení v problematické lokalitě. Protože, a to si přiznejme, ten problém s distribučními sítěmi není otázkou jen jara a léta roku 2023. Ten se bude řešit následujících několik let, protože investice do posílení sítě jsou v řádu desítek miliard. A budou nějakou dobu trvat.
V případě ověření situace s připojení ve vašem regionu se nám ozvěte na: https://acetex.cz/konzultace.
